Slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi
Text: Jan 1,1-18
Vážení přátelé - zvu Vás, abychom se na dnešní vánoční svátek společně zastavili u textu z velkého prologu Janova evangelia. Tak někdy bývá nazýván tento vstupní text do evangelia. Tato úvodní část je slavná proto, že zachycuje jednak samotné počátky Boží spasitelné aktivity a poté vrcholí 14. veršem o Slovu, které se stalo tělem. Nejdříve budeme přemýšlet o Slovu, potom, jak se toto Slovo stalo tělem a nakonec o zjevení Boží slávy.
Jan 1,14 A Slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi. Spatřili jsme jeho slávu, slávu, jakou má od Otce jednorozený Syn, plný milosti a pravdy.
Καὶ ὁ Λόγος σὰρξ ἐγένετο καὶ ἐσκήνωσεν ἐν ἡμῖν, καὶ ἐθεασάμεθα τὴν δόξαν αὐτοῦ, δόξαν ὡς μονογενοῦς παρὰ πατρός, πλήρης χάριτος καὶ ἀληθείας.
1. Slovo Je zajímavé, že někteří považují tento text Janova evangelia za snadný text a jiní ho vidí jako text komplikovaný, protože používá mnoho různých obrazů a přirovnání. Samozřejmě, že většinu z nás napadne otázka, proč je pro Pána Ježíše použito označení “Slovo”. Když se podíváte do svých Biblí, tak tam najdete termín “Slovo” tištěný s velkým “S”. Proč Jan volí toto označení? Vždyť by mohl označit Pána Ježíše např. termínem Moudrost, nebo Boží cesta a mnoha jinými způsoby.
Nápadné je, že Janovo evangelium začíná stejně jako první kniha Starého zákona - Na počátku stvořil Bůh nebe a zemi… - a Bůh tvořil Slovem. Bůh např. řekl: Buď světlo! a bylo světlo. Boží slovo stálo u prvního stvoření. Janovo evangelium se dotýká nového stvoření - prostřednictvím díla Pána Ježíše Krista. Začíná podobně jako Starý zákon: Na počátku - a pokračuje - bylo Slovo. To v žádném případě není náhoda. Byly doby, kdy se v Janovu evangeliu hledaly spíše vlivy řecké filozofie. Slovo - řecky logos - se používá hojně stoiků, v tajemných gnostických učeních u Filóna Alexandrijského aj. Před lety se ale zkoumání Janova evangelia opět vrátila k tomu, co čtenáři Bible ostatně věděli. Jan jako apoštol Ježíše Krista vyrostl v židovském prostředí a byl ovlivněn hebrejským myšlením. Pokud řekne: Na počátku bylo Slovo a to Slovo bylo u Boha, pak to znamená, že také nové stvoření se děje Slovem. Nový zásah do stvoření prostřednictvím díla spásy Pána Ježíše Krista, se také děje Slovem.
Slovo je velkým darem člověku. To, že člověk může mluvit slova a řadit je do vět, je jeden z velkých rozdílů mezi člověkem a zvířetem. Slovem dovedeme vyjadřovat nejen to, co vidíme, ale i to cítíme, co prožíváme. Slovem můžeme vyjádřit a popsat lásku, ale také hněv a zklamání. Při výkladu tohoto textu se nám někdy vnucují asociace ze současné vědy. Slyšel jsem, jak někteří překládali termín Slovo jako informace. Text potom zněl: Na počátku byla informace. Jakoby Bůh zakódoval své poselství do genetické informace, nebo do informace vyjádřené jazykem počítačů. Ne, to by bylo málo, ve vánočním příběhu jde o víc.
Jestliže ve Starém zákoně velmi často čteme: Bůh řekl a stalo se. Bůh promluvil a jeho slovo platilo. V evangeliu Slovo Boží nejen slyšíme, ale také vidíme. A tím se dostáváme k verši 14. a jeho provokativnímu tvrzení:
2. Slovo se stalo tělem V 18. verši přečteného oddílu evangelia bylo řečeno: Boha, nikdy, nikdo neviděl. Snad nejblíže byl Mojžíš, který jako služebník, skrze něhož byly dán Zákon, spatřil Hospodinova záda. Bůh skrytě přešel blízko kolem něj. Kdo by nám mohl o Bohu zjevit víc. 18.v. odpovídá: jednorozený Syn, který je v náručí Otcově, nám o něm řekl. A jak vypadalo toto promluvení jednorozeného Syna? Toto Slovo jistě také obsahovalo informaci. Ale obsahovalo ještě něco víc. 14.v. to vyjadřuje velmi názorně: Slovo se stalo tělem s přebývalo mezi námi… Doufám, že mi budete rozumět, když povím, že narozený Ježíš je víc než Bible. Bible je věrným zachycením Božího zjevení, je autentickým Duchem svatým inspirovaným svědectvím o Boží pravdě. Ale Pán Ježíš je ještě víc než psané Slovo. Různá náboženství mají jako svůj základ nějakého proroka, sochu, obraz, filozofii, náboženské myšlení. Zde přichází mezi lidi samotný Bůh. Přichází Slovo a tato Slovo se inkarnuje - vtěluje, vypovídá o Bohu a zviditelňuje Boží lásku. Básník Goethe jednou řekl: „To nejvyšší nemůže být vysloveno, může být jen vykonáno.” Ano, to bylo v tomto případě vtělené Slovo.
Člověk může být prorokem, apoštolem, služebníkem Božího Slova, zvěstovatelem evangelia, ale Boží jednorozený Syn byl vtěleným Božím Slovem. A toto Slovo… mezi námi přebývalo. Doslovně se dá přeložit - „stanovalo mezi námi” - přebývalo ve stanu. Všichni, kteří o dovolené rádi stanujete, máte představu, že to v našich podmínkách není právě nejzahuštěnější bydlení. Kolikrát se nám stalo, že přišla pořádná bouřka nebo průtrž mračen a museli jsme znovu stavět, sušit a někdy přemísťovat na bezpečnější místo. Boží Slovo na sebe vzalo nezajištěnou a křehkou existenci v tomto světě. Od narození v betlémském chlévě, přes útěk celé rodiny před Herodem, zvěstování, služba druhým (nemocným, posedlým, hladovým) do Egypta až po Getsemanskou zahradu, bičování, trnovou korunu a kříž. Bůh přebýval mezi námi lidmi.
Pro každého, kdo znal Starý zákon tak tento způsob přebývání - stanování znamenal významnou souvislost se stánkem smlouvy a stanem setkávání. V době, kdy mnohé národy měly své chrámy, pyramidy, opevněná města, začal Bůh jednat se svým lidem ve stanu. Podle Ex 26 Izrael zhotovil stan z plátna. Tam byly uloženy desky Zákona a tam se přebýval Hospodin. Před stanem se shromažďovali Izraelci a kněz přinášel oběť Hospodinu. A přece v tomto stanu přebývala Hospodinova sláva. Jan na to navazuje a říká: Slovo se stalo tělem - přebývalo mezi námi a spatřili jsme jeho slávu. O toto právě jde o vánocích! Připomínáme si vtělení Slova, příchod Božího Syna na svět. Stan nebo betlémský chlév. Obojí naznačuje přebývání Boha mezi lidmi.
3. Boží sláva Anglikánský arcibiskup a novozákonní teolog Donald Coggan napsal, že kdyby On psal toto evangelium, tak by text zněl: „Slovo se stalo tělem, přebývalo mezi námi. Spatřili jsme jeho ponížení….” Ale v textu stojí: Viděli jsme jeho slávu. Co to tedy bylo? Ježíš v chudobě, nebyl přijat svými vlastními a potom cesta kříže a poprava mezi zločinci… Bylo to ponížení nebo sláva? Boží Slovo říká, že sláva. Tímto paradoxem Božího vtělení, Božího přebývání - stanování mezi lidmi se zjevila Boží sláva.
Právě v poníženosti Božího Syna se zjevila Boží sláva. 12. v. hovoří o těch, kteří toto zvláštní Boží zjevení přijali. To jsou ti, kterým neuniklo. Na počátku to byli Josef a Marie, potom pastýři a pár lidí kolem. Později Ježíšovi učedníci…. Janovo evangelium říká, že těm,kteří ho přijali - kteří se nepohoršili nad tímto skandálním příchodem Krále, dal moc stát se Božími dětmi. A Božím dítětem se člověk nestává jako dítě pozemských rodičů. Boží děti se nerodí z krve, z vůle těla či z vůle muže. Tyto děti se rodí z Boha. To je to, co Ježíš v Janově evangeliu ve 3. kap. nazývá narozením z vody a z Ducha.
Toto úžasné dílo nového Božího stvoření začalo Božím vtělením - Boží Slovo - samotný Bůh přišel mezi nás…. přebýval mezi námi a i když po dokončení svého díla odešel na Boží pravici - zůstává zde stále svým Duchem. A je možné se s ním znovu potkat - u Betlémských jeslí, ale také pod Golgotským křížem a u prázdného hrobu.
Nové narození - dar víry - to není pouze souhlas s jednotlivými články biblického učení. Učení je jistě důležité, ale souhlas s ním ještě neznamená nově se narodit a vidět Boží slávu tam, kde to ještě ostatní nevidí. Vánoce i přes to všechno, co kolem nich vytvořila lidská tradice, zůstávají svátkem Božího vtělení. To sám Bůh spěchá přijmout marnotratné syny a dcery a dát jim domov, odpuštění a naději. Boží Slovo bylo na počátku stvoření země a nebe, Boží Slovo přišlo přebývat v Ježíši Kristu na tento svět a Božím Slovem to také bude končit. Boží Slovo bude také soudit. Učme se toto Slovo stále více znát - učme se znát Boží tvář zjevenou v Kristu a nedejme se odradit, když taková setkání někdy neprobíhají v chrámech, ale třeba v prostém stanu, kdekoli v našich životech, tam, kde se zastavíme a vidíme Boží působení, tam, kde litujeme svých činů a své lhostejnosti a znovu se chápeme podané ruky svého Spasitele. Možná máte také takové zkušenosti jako já, že Pán Bůh se dává poznat v nečekaných situacích, při nečekaných setkáních…. Ano Bůh se v Betlémských jeslích velmi ponížil, ale vždyť to vlastně bylo zjevení veliké slávy - Boží láska přišla viditelně na tento svět. Slovo se vtělilo - setkávalo se s lidmi - a dalo nám šanci setkat se s ním. Velkou škodou je když přehlédneme či mineme Boží slovo - to zapsané a předávané a také to vtělené. Bůh k nám přichází v Kristu, ale často se k nám blíží také ve druhých lidech.
Kázání pronesené 25.12.2005 ve Sboru CB Praha 4 - Šeberov