Domácí formy liturgie - domácí bohoslužby
Tento článek byl publikován v časopise Theologia vitae, roč. 7, 2/2017
Domácí formy liturgie jsou spojeny se vznikem a rozšířením církve. Místem prvního setkávání Ježíšových učedníků byl chrám a zároveň i domovy věřících. Křesťané novozákonní doby využívali také synagogy, rozšířené po celém římském impériu. Další vývoj přináší důrazy na rozvoj domácí bohoslužby, který dochová- vá spis Didaché, a později se formuje „denní modlitba církve“ – liturgia horarum, která svědčí o důrazech na domácí bohoslužbu se stálou modlitbou.
Některé formy denní modlitby byly rozvíjeny v mnišských komunitách a jiné žily v domovech laiků. Prakticky každé období obnovy života církve je spojeno s novými důrazy na domácí bohoslužby. To můžeme sledovat v české i světové reformaci a v dalších obnovných proudech. Domácí liturgie měla své výhody dostupnosti pro celé rodiny, nebyla vázána na přítomnost duchovních a uváděla do znalosti Písma i aktivního modlitebního života. Článek otevírá problematiku domácích bohoslužeb (domácích pobožností) v ekumenické perspektivě dnes. Co je problémem a co může být inspirací k obnově domácí liturgie?