CS
EN

Pc_portrait2

ThDr. Pavel Černý, Th.D. je kazatelem Církve bratrské a učitelem praktické teologie a misiologie na Evangelikálním teologickém semináři v Praze.

Kromě kontaktních informací na této stránce naleznete některé jeho texty, které by mohly mít užitek pro širší veřejnost.

Církev bratrská

Česká Evagelikální Aliance

Ekumenická rada církví

Evangelikální teologický seminář

FEET

Sdružení evangelikálních teologů

Kostnická jednota, Evangelický týdeník

Slovo za ekumenu při pohřebním rozloučení s prof. Josefem Smolíkem

19. 02. 2009

Zarmoucená rodino, vážení přátelé,

loučíme se dnes s člověkem, který prožil svůj život v Kristových – královských službách. Dovolte, abych jménem Ekumenické rady církví a jménem svým připomněl, že bratr prof. Josef Smolík svým působením a vlivem daleko překračoval hranice své vlastní církve. Také my z ostatních církví ekumeny, jsme mohli těžit z jeho práce a služby. V této chvíli loučení není prostor na hodnocení. Rád bych pouze připomněl, že bratr prof. Smolík patřil k těm, kteří dovedli naslouchat a kteří nikdy předem neodsoudili. Znal jsem ho jako student od roku 1969 a vážil si jeho ekumenického horizontu, který byl vyprofilován důkladnou teologickou prací a také četnými mezinárodními kontakty.

Jeho teologie nebyla nikdy úzkoprsá, nikdy nepohrdala druhými a snažila se v každém křesťanském proudu najít nosné jádro. Před prof. Smolíkem mohl být každý otevřený a vědět, že v dialogu bude přítomna usilovná snaha o pochopení druhého. V takové atmosféře bylo pak možné přijímat i moudré usměrnění. Pro nás z jiných církví české ekumeny byl skutečně bratrem profesorem. Jeho bratrství na sebe bralo konkrétní podobu přijetí a úcty. Jako praktický teolog měl prof. Smolík pochopení i pro jiné eklesiologické modely a různé druhy spirituality. Patřil k těm teologům, kteří dovedli hovořit např. o důvodech k pokání v ekumenickém hnutí. Dovedl se zastat těch, kteří byli v ekumeně marginalizováni. K jeho upřímné víře patřila i odvaha hovořit a také i veřejně psát o svých omylech. Příklad Josefa Smolíka zůstává pro českou ekumenu velmi významný svým zaujetím pro Kristovo evangelium a pro Kristovo tělo – církev. Odtud jeho angažovanost v přednáškách, kázáních, článcích a studiích k aktuálním tématům a také v různých křesťanských spolcích, jako je např. Kostnická jedna – svaz českých evangelíků. V jeho díle není rozpor mezi prací akademickou a mezi službou v církvi. Nikdy se nad projevy dějinné církve nepohoršoval a nepovyšoval. V jeho pojetí se teologie skutečně stávala „funkcí církve”, inspirovala, varovala, reflektovala a především vždy ukazovala dopředu (jak sám říkával) – „k eschatologickému dění” v Ježíši Kristu.

Dnešní den loučení je příležitostí děkovat Hospodinu za tohoto muže víry, za bratra, teologa, pastýře a služebníka církve, pro nějž Boží slovo bylo pevným základem a svrchovanou a určující hodnotou. Johann Sebastian Bach psal na konci každého svého díla písmena SDG. Tím naznačoval, že inspirace přicházela od Hospodina a celé dílo mělo sloužit k oslavení Pána Boha, zjeveného v Kristu Ježíši. Připojuji se za domácí ekumenu, abychom stejným způsobem vyjádřili své poděkování za život a dílo bratra Josefa Smolíka slovy: Soli Deo gloria.

Pavel Černý, Salvátor, sobota 14.2.2009