Tato přednáška zazněla na 4. Leuenberském synodu v Praze 24.11.2006. Tématem synodu bylo hledání podoby misijní církve pro 21. století.

„Církev a teologie, která zapomíná nebo zapírá misijní poslání věřících jako poslů spasení ve světě ohroženém katastrofou, zříká se i svých základů, a tím sama kapituluje.“ (Martin Hengel)

V severní Nigérii existuje domorodý kmen, který se jmenuje Gwandara-wara. Během první části 20. století se misionáři dvakrát pokusili tento kmen evangelizovat. Oba pokusy se nepodařily. Evangelium nebylo komunikováno. Nikdo neuvěřil v Krista a žádný sbor nebyl založen. V roce 1980 se pokusil další misijní tým. Tentokrát byl mnohem úspěšnější. Tento tým mohl nějakou dobu žít mezi lidmi, kterým nesli evangelium. Postupně se jim podařilo zjistit, co znamená název kmene: Gwandara-wara. Překlad tohoto názvu zní: „Lidé, kteří dávají přednost tanci". Postupně se dozvěděli od lidí, kteří udržují identitu tohoto společenství, že již v 19. století přišli k tomuto kmeni lidé, kteří ho chtěli obrátit k islámu. Kmen je odmítl s tím, že jsou lidmi, kteří dávají přednost tanci. To znamená jinými slovy, my se nevzdáme své kultury, své hudby a svého tance. Nechceme náboženství, které by nám náš tanec zakazovalo.