Proslov při předání svatováclavských medailí záchranářům - základením složkám záchranného integrovaného systému: Hasičskému záchrannému sboru, Policii ČR, Armádě ČR a Sdružení hasičů Čech. Praha, kavárna Mánes 20.9.2007

Vážený pane primátore, vážený pane kardinále, vážení přátelé,

svatováclavská tradice je připomínána v souvislosti se vznikem naší státnosti. Jak si dnes představit státnost? Není to právě fungující občanská společnost?  Společnost, která žije a funguje jako organismus? Dnešní večer byla vzdána pocta Integrovanému záchrannému systému. Integrace znamená scelení, sjednocení. O to jde v naší společnosti a o to jde i v záchranném systému České republiky.  

V době rezignace na společné hodnoty, na spolupráci, v době, kdy je zde velké nebezpečí sobectví, egoismu, evropského individualismu, v této době je důležitá integrace - spolupráce. Jestliže to zatím ve společnosti drhne v mnoha sférách, pak integrovaný záchranný systém je příkladem scelení, spolupráce. Děkujeme dnes všem těm, kteří k pomoci a spolupráci ukázali. Vzpomínáme dnes na všechny ty, kteří poctivě pracovali a pomáhali těm, kteří byli v ohrožení. Prokázali statečnost, někdy riskovali zdraví a dokonce i svůj život pro záchranu druhých.

Dovolte, abych v této souvislosti připomněl Ježíšova slova podle evangelia: (J 15,13) Nikdo nemá větší lásku než ten, kdo položí život za své přátele. Každý, kdo něco daruje, obětuje,- včasnou pomoc, svůj čas, své síly. To je něco, co má smysl. To je něco co integruje a také zlidšťuje naší společnost. To je všude tam, kde si lidé nejsou lhostejní. Připijme dnes k poctě všech těch, z našich záchranných sborů, kteří se takto osvědčili, často udělali více, než byla jejich povinnost a prokázali svou lásku k druhým.