Úvodní slovo k 9. studijnímu dni Ekumenické rady církví v ČR na téma: Církve a předsednictví ČR v EU, v roce 2009 (Sbor AC, avárna Bio Illusion, Vinohradská 48, Praha 2, 14.4.2008). Kromě delegátů církví se setkání zůčastnili zástupci Konference evropských církví z Church and Society Commission a zástupce Ministerstva zahraničních věcí.

Poprvé jsem se „setkala" s Pavlem Černým prostřednictvím velkoplošné projekce před kostelem sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí, ve kterém právě probíhala novoroční slavnost. Bylo to 1. ledna 2004. Jeho myšlenky o smyslu našeho tehdy blížícího se řádného členství v Evropské unii mě zaujaly. Tváří v tvář jsme se viděli na setkání Společně pro Evropu v květnu 2004 v německém Stuttgartu. Dnes je Pavel Černý nejen předsedou Rady Církve bratrské, ale byl letos zvolen také předsedou Ekumenické rady církví.

Jak jste dospěl k povolání kazatele, co bylo tou výzvou a jaká byla vaše formace?

Vážení přátelé, jsem velmi rád, že mohu jménem Ekumenické rady církví v České republice jednoznačně vyjádřit, že máme zásadní námitky ke všem snahám o prosazení eutanazie v legislativě našeho státu.

Lidský život považujeme za dar od Boha. Tento dar lidé přijali a nemají právo ho svévolně a násilně ukončit. Uvědomuji si obrovské pokrytectví zemí Evropské unie v oblasti posuzování ceny lidského života. Na jedné straně je ze zvláštních humanistických důvodů zakazován trest smrti u těch, kteří jsou třeba masovými vrahy. Na druhé straně evropská legislativa bere pod svou ochranu provádění potratů a nyní jsou činěny kroky k zabíjení lidí v nemocničních zařízeních.